kostival lékařský

Kostival lékařský (Symphytum officinale) je statná, vytrvalá bylina z čeledi brutnákovitých (Boraginaceae). Pod zemí vytváří krátký, válcovitý oddenek a silné, vřetenovité kořeny, na povrchu černé, uvnitř bílé. Nad zem vyrůstá až jeden metr vysoká čtyřhranná lodyha, rozvětvená a hustě listnatá. Spodní listy jsou kopinaté, zužující se v silný řapík; horní listy jsou přisedlé, s čepelí sbíhající po lodyze. Celá rostlina je drsně chlupatá. Fialově modré květy, vzácně bílé či růžové, zvonkovitého tvaru jsou uspořádány ve vijanovitá květenství. Kvetou postupně od května do září. Plody jsou tmavohnědé tvrdky.

Jeho hojným domovem v Evropě a Asii jsou místa s dostatkem vláhy v půdě. K léčebným účelům se sbírá kořen (Radix symphyti). Patří k významným léčivým rostlinám. 

Jak již jméno napovídá, kostival je nejlepší ze všech rostlin proti onemocnění kostí, přičemž se používá především zevně. Ve středověku se kostival lékařský používal běžně při hojení zlomených kostí, odtud pochází i jeho české jméno. Kořeny se nastrouhaly a použily stejným způsobem jako dnes sádra. Kaše z kořenů, stejně jako sádra, rychle ztvrdla. Výborně pomáhá při zlomeninách a vyvrtnutích, při zánětech kostí, vaziva a žil, při krevních podlitinách a sraženinách, při natržení svalu, zkrátka při všech bolestech kostí, svalů, kloubů a kloubních pouzder. Jeho výhoda spočívá v tom, že podporuje scelování kostí a tvorbu kloubního mazu při vysychání kloubů. Na všechna tato onemocnění je nejlepším rostlinným lékem obklad z kostivalu nebo časté natírání a masírování kostivalovou tinkturou. Rovněž se používá k potírání dásní při paradontóze.  

Vnitřně má kostival celkem odlišné uplatnění. Čaj z kořene v běžném dávkování, nejlépe ve vhodné směsi, je výborný na žaludeční a dvanácterníkové vředy. V lidovém léčitelství se kostival používal jako mírné projímadlo a k léčbě zahleněných horních cest dýchacích. Používá se také ve formě tinktury či léčivých olejů. Kostivalové víno se podává jako protikrvácivý a posilující prostředek, zejména při rekonvalescenci po těžkých chorobách nebo po chirurgickém zákroku.

Kostival lékařský obsahuje slizové látky, silice, třísloviny, alkaloidy symphytocynoglossin a jeho štěpný produkt konsolicin, intermedin a acetylintermedin, glykosid konsolidin, allantoin, asparagin, symphytyn, echimidin, laziokarpin, metylpyronin, lykopsanin, acetyllykopsamin, škrob, triterpeny, aminokyseliny, pryskyřice, cholin, kyselinu rozmarýnovou aj.

Rostlina působí protizánětlivě a má hojivé účinky. Hlavní hojivé účinky jsou vyvolány přítomností allantoinu. Protizánětlivé působení je také doplněno přítomností cholinu a kyseliny rozmarýnové. Netoxické složky alkaloidů snižují zvýšený pohyb střev a příznivě ovlivňují peptické vředy (záněty žaludeční sliznice).

POZOR: Kostival lékařský byl v ČR kvůli obsahu pyrrolizidinových  alkaloidů retronecinového typu vyloučen z oficiálních lékopisů a doporučuje se jen k vnějšímu použití. Případné použití závisí na Vás. Vzhledem k přítomnosti alkaloidů v kostivalu, u kterých je podezření z karcinogenity a z možnosti poškození jater, se v poslední době nedoporučuje vnitřní užívání kostivalu a pokud ano, pak jen krátkodobě (max. 3 týdny) a v menších dávkách.

Obklad

1 díl očištěného kostivalového kořen

1 díl očištěného křenového kořene

1 díl vařených brambor. Vše nastrouháme. Vzniklou kaši naneseme na čisté plátýnko a přiložíme (v nejlepším případě teplé) na bolestivé místo. Necháme působit asi 20 minut.

Kostivalová francovka

Čerstvý umytý kořen kostivalu nadrobno pokrájíme a ihned volně naskládáme do vhodné nádoby, do níž jsme předem nalili francovku, a to asi čtvrtinu plánovaného objemu. Kořen totiž má schopnost „srůstat“, což se projevuje i v jeho léčebných účincích. Volně naplníme nádobu tak, aby byla droga roztokem trochu přikrytá, a přidáme na každý 1 dl francovky dvě kávové lžičky arnikové tinktury. Nádobu necháme za občasného protřesení asi 14 dní stát. Kořeny ponecháme v nádobě a roztok používáme k natírání a masírování bolavých míst.